O vzniku Nelogična

3. dubna 2013 v 14:02 | Autor? Radši utekl pryč |  Jednorázové trdlotiny
Ehm... čtete správně. Občas z nudy něco napíšu a hodlám to cpát sem. Tohle je docela krátké, tak si to snad někdo přečte. Doufám, že se to na tomto blogu brzy zaplní - až tu bude víc článků, "převléknu" blog do jiného designu.

Upozornění: Před psaním tohoto čehosi jsem nic nebrala, fakt!

Nelogično není jen název tohoto blogu. Není to jen zvláštní slovo. Je to něco velkého, nepředstavitelného a sídlí to v mé hlavě, hlavě puberťačky, které se reálný svět nezamlouvá. Takový menší ulítlý vesmír, kde existují fyzikální zákony jen od toho, aby se porušovaly. I zde vzniklo mnoho příběhů, bájí a pověstí. Přečtěte si tedy nyní tu nejstarší!

O vzniku Nelogična

Kdysi dávno, v mozku jedné dívky, se zrodila myšlenka. Ta později byla základ všeho. Děvče totiž uvažovalo o tom, kde by mohli sídlit její hrdinové, pro postavy z příběhů totiž nebyl vesmír Reality vhodným útočištěm. Navíc měla problém s mozkobordelem - když psala písemky, chtě nechtě vymýšlela další zápletky pro příběhy a naopak. Počkat, naopak to nefungovalo, ta holka pořád schovávala svoji hlavu v oblacích. Skrývala ji tam před realitou, ve které žila. Realita, kde jsou všechna média bulvár, do čínských polévek se přidávají ptačí sliny a hudebním hitparádám vévodí jen ti, kteří jí jsou věčně cpáni pod nos a které nesnáší.

Náhle dostala zářný nápad - co takhle, aspoň v mysli, odcestovat do jiného vesmíru, hodit tam všechny postavy, příběhy a místa a vracet se k nim, kdykoliv to bude možné?

V tu chvíli se v její mysli ozvaly hlasy dam, o kterých ani nevěděla, že by v její mysli sídlily.
"V tom novém tentononci zavládne řád a logika!"
"Pořádek je pro trouby, inteligent se vyzná i v chaosu!"

Obě vkročily na jakési osvětlené místo a ukázaly tak své tváře. Jedna měla normální zdravou barvu kůže, hnědé vlasy stáhnuté do culíku a chladné šedé oči, jež se dívaly přísným pohledem, ten byl ještě znásoben brýlemi. Druhá dáma vypadala úplně jinak. Jedno oko vínově růžové, druhé nebesky modré, neuvěřitelně dlouhé vlasy hrály odstíny fialové. Odlišovalo se i jejich oblečení - hnědovláska na sobě měla jakýsi latexový obleček, vypadající jako by byl z nějakého porna. Na Divnoočce povlávaly v neexistujícím větru světlé šaty, jen o pár odstínů tmavší než její bílá pleť.

"Bez pořádku to nepůjde, to snad víš i ty, bláznivá Nelogično," prohlásila latexová lady.

"Logično, nebuď pořád tak upjatá! Možná si myslíš opak, ale i logika ti v některých chvílích může být k ničemu," odporovala Nelogična.
"Pak mi nezbývá jiná možnost," promluvila po chvilce uvažování Logična a vytáhla odkudsi pistoli. Vystřelila. Nepočítala však s jednou důležitou věcí - Nelogična s oblibou porušovala fyzikální zákony. Kulka jí prošla a ona se jen uchechtla. Probodla soupeřku pohledem svých odlišných očí. Ta s výkřikem odlepila nohy od kousku podlahy, který poletoval v prázdnu, a vystřelila rychlostí světla do nejtmavšího konce dívčina mozku.

"Už je snad jasné, jaký bude ten tvůj vesmír, děvčátko," pousmála se Nelogična a popadla zvláštní světélko, do té doby klidně levitující ve vzduchu. Sevřela jej pevně v dlani. Chvíli se nic nedělo, ale pak se události daly do pohybu. Nastal Malý třesk. Takhle to všechno začalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama