Já a některá má já

6. září 2013 v 22:31 | Rádoby datlér amatér
ONO TO ŽIJE!
No fajn, to nebylo zrovna moc originální. Když se to tak vezme, nejsem si ani jista orginalitou tohoto článku. Cítím už nějakou dobu, že bych to měla napsat, tak to prostě datlím.
Pravidlo číslo jedna: Intuice se nikdy nemýlí.
Pravidlo číslo dvě: Když se mýlí, platí pravidlo číslo jedna.


Tak tedy... ono to ani moc dobře nejde nazývat já, neboť člověk by měl mít prý přinejhorším jen rozdvojenou osobnost. Možná se jedná o masky (každý nějakou nosí, kdo ne, kecá), možná o přepínání z modu do modu... inu, to se nejspíš nikdy nedozvím. Hlavní je, že ty 'něco' existují. V mé hlavince. Muhehe. Ano, musela jsem sem opravdu dát to muhehe, neboť bez muhehe není swáž!

"To první" aneb "Školní já"
Osoba věčně zalezlá v koutě a utápějící se ve své asocialitě. Rádo to čte, rádo se to dozvídá něco nového a obvykle to o sobě nepíše ve třetí osobě, to jen v téhle větě, kde záměrně také opakuje slovo 'to'. Většina bývalých spolužáků ji vnímala jako šprtku, co se pořád učí, ve skutečnosti jde o jednoho z nejlínějších lidí na světě. To, že nekomunikuje, neznamená nutně, že nechce s nikým mluvit - prostě to neumí s lidmi. Klidně za ní přijďte a pokecejte, bude ráda, hlavu vám rozhodně neukousne (toto je návod k použití pro všechny spolužáky na gymplu). Když má s kým o hodině kecat, sypou se z ní poznámky k učitelkám a výkladu - někteří jedinci, jenž vedle ní seděli, je považovali za vtipné. Nesnáší Bíbra, ale tuto vlastnost sdílejí i jiná její já. Dalším rysem stejným i pro jiná já je neschopnost si dupnout a zařvat. Nebo se jí možná nechce. Koneckonců, je líná.

"To druhé" aneb "Pseudoumělec"
Ještě tišší než první já, ačkoliv se zdá, že tuto hranici snad ani nelze překonat. Neustále polétává v jakési jiné dimenzi, ještě jinačí, než do které jsme se podle jakési "Alušky" dostat po jedenadvacátym pr(o)sinci. Miluje mrvení češtiny, dělá to však jiným způsobem než przněním gramatiky. Lenost prvního já jí kazí veškeré plány na tvorbu. Pokud tyto plány nekazí lenost prvního já, stará se o tuto činnost milovaný bratříček s jeho milovanými kamarády na Skypu a jakémsi LoLku. Nesnáší kravál a nejradši by všechny příliš hlasitě mluvící lidi zaškrtila, ale netroufá si něco takového udělat. Bývá přehnaně citlivá, když ji někdo pomlouvá či podobné věci (ano, tadyta věta opravdu platí jen o druhém já). Stále sní o realizaci všech svých příběhů, jenže to by někdy musela makat, což jí zakazuje první já. Aha, to už jsem psala pardón. Víte, ono je to mé druhé já docela roztržité... ale to vám určitě došlo z druhé věty. Patří k večerním tvorům.

"To třetí" aneb "NT já"
Netuším, proč o něm píšu - v podstatě už neexistuje, neboť nehraju NT. Vlastně... už tuším - protože na něj vzpomínám v dobrým. Narozdíl od prvních dvou šlo o celkem otevřeného člobrdu, který rád s lidmi... chatoval, chodil na rodinné akce typu LoD a rod. arénu, téměř vždy healoval a nikdy nikomu nic nešlohl. Teď už o něm jako o ženské osobě, ano? Prostě a jednoduše - žila si spokojeně, dokud mě bavilo hrát NosTale. Pak v podstatě umřela. Uh, to zní blbě. Právě jsem zabila vlastní já... hůůůůstýýý...

"To čtvrté" aneb "Moc mě neser"
O existenci tohoto já se příliš věcí neví, tedy, krom jedné - že existuje. Sem tam vystrčí růžky a je schopné nakopnout Pseudoumělce, když má krizi nebo depku z kritiky. Většinu času dle všeho tráví spánkem. Potřebuje budíček. Pořádnej. Hned.

Tož, právě jste si přečetli seznam mých já, na které jsem si při psaní článku zrovna vzpomněla. Jestli nějaké chybí či vybafne, připísnu ho. Vzhled nepopisuju, všechno vypadá stejně jak já - snad (krom NT já, to má kudrnatý fialový vlasy jako moje postavička ve hře - ano čtete správně). Možná jsou odlišná, ale mají společných pár věcí. Některé jsem zmínila už u toho prvního, ale ty dvě nejdůležitější nadatlím sem:
První: Jsou moje.
Druhá: Jsou to neuvěřitelná hovádka. Nenechte se oklamat vzhledem. Zdání klame.

Tož, já (a já a já a já...) se s vámi loučím(e), neboť čučet věčně do kompu není úplně nejlepší činností.¨
Dobrou... a ať nemmáte pod postelí šíleného růžového poníka pokoušejícího se znásilnit Nyan Cat.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 galaxyyy galaxyyy | Web | 7. září 2013 v 1:11 | Reagovat

sakra, chcela som dať 5* a omylm som klikla na 4 a pol.. hm

a tá posledná veta! :-D

2 Choi Mari Choi Mari | Web | 12. září 2013 v 21:02 | Reagovat

Tak tolik já by se do mé prázdné hlavy určitě nevešlo.

3 dombabas dombabas | Web | 17. září 2013 v 18:08 | Reagovat

Fúúú! V tom školskom ja sme úplne rovnaké. Aj ja som snáď ten najlenivejší človek a všetci si o mne myslia, že som šprt. Teda všetci nie, ale zopár ľudí.

4 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 18. září 2013 v 20:04 | Reagovat

[3]: super, nejsem sama ^^

[1]: ta poslední věta zní možná vtipně, ale když jsi člověk s bohatou fantazií... brr :D

[2]: určitě vešlo... druhá já se docela dobře skladují :-D

5 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 12. srpna 2015 v 9:57 | Reagovat

Přesně tak, zvláštně s tvým školním já se shodnu. Někdy mi připadá, že si ostatní myslí, že neumím mluvit.
Mimochodem, čím déle čtu tvůj blog, tím tě mám raději.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama