Zase jsem se k něčemu upsala...

18. února 2014 v 21:29 | Nelogična |  Výzva přijata!

Čtete správně! Po stovkách a stovkách let se zase Nelogična vrhá do další výzvy, avy dokázala, že... prostě aby něco dokázalo, no. Jako nějaký extra pisálek se momentálně necítím, ale to snad nevadí, né?


ČÁST PRVNÍ - JÁ A PSANÍ
1) Moje začátky
rozepiš se o tom, jak jsi začal/a s psaním.
- co tě k tomu vedlo?
Spousta nápadů a má naivní domněnka, že to někdy dokončím. Taky mi to dávalo jakýsi pocit dobré zábavy - lepší než běhání po obchodech (kde nejsou knihy a převládá růžová) a chlastání do němoty.

- kolik ti bylo?
Tak úplně první příběh přišel už v předškolním věku. Mělo to háček - já neuměla psát, tak jsem prostě dělala nějaké klikyháky. Pak přišlo pár pidizáchvatů v první a druhé třídě, ale pak mě to opustilo. Ve třetí třídě přišel další příběh, ten jsem po dlouhých letech dokončila, ale ke konci je znát, že mě to zoufale nebavilo. Během pětky a šestky další záchvat, tentokrát nebyl projekt dokončen. V osmičce jsem se chtěla k tomu rozepsanému "veledílku" vrátit, ale nedokázala jsem to. Najednou začaly přicházet "kopance" nápadů, které se snažím někdy od loňského ledna sepisovat. Tentokrát nepíšu jen jeden příběh, odskakuju si pravidelně k něčemu kratšímu. Vydrželo mi to do dnešních dnů... ups, to už je jaksi mimo otázku, co?

- a co tvoje ÚPLNĚ první příběh/y? Byly vůbec sepsané, nebo jen ležely v tvé hlavě?
Ležely v hlavě a jestli měly štěstí, někde tam leží dodnes.

- o čem jsi psala?
No... ve všech "veledílcích" se mi hodně vyskytují utiskovaní chudáčci... ou, špatná odpověď. Fajn, psala jsem o utiskovaných chudáčcích ovládajících magické síly - jakási princeznička, pak nástupkyně W.i.t.c.h. (nesmějte se, ano?), ty jsem předělala na prostě magické chudáčky...

2) (podčást) >>> moje první příběhy
- Jak se jmenoval tvůj první sepsaný příběh?
Ten úplně první - ještě ze školky - se jmenoval "O zlobivých dětech". To je to jediné, co jsem z něj rozluštila. Pokud se jako sepsané počítají jen příběhy nepsané mou divnou verzí abecedy, tak tu mám z první třídy příběh "Naše koťátka".

- Dokončil/a jsi ho?
Ani jedno. Myslím, že jsem ani nevymyslela pokračování.

- O čem byl?
Ten "O zlobivých dětech" byl o spolužácích ze školky, které jsem neměla ráda, jelikož na mě buď byli hnusní, nebo byli hnusní na všecky obecně, nebo jsem měla paranoidní pocit, že mi chtějí přebrat kamarádku. V první kapitole spřádají plán, jak se jí zmocnit. Víc už jsem fakt nerozluštila a ani nevím, jestli vůbec bylo něco dál.
"Naše koťátka" byl příběh... počkejte si... o dvou koťátkách. Šlo o příběh založený na skutečných událostech - prababiččině kočce se vážně narodila koťátka. V té době jsem neoplývala originalitou - prostě šlo o děj Dášeňky, ale s koťaty. Jen tak mimochodem - potíž jsem psala jako "botíž". Po první kapitole jsem už žádnou další nenapsala.

- Co tě vedlo k tomu, že jsi ho sepsal/a a nenechal/a jen tak povalovat ve své hlavě?
Víra, že to dokončím. Nebyla dostatečně silná.

- Jestli ten příběh ještě máš, vlož sem nějakou ukázku
Někde mám to s těma koťatama, ale nechce se mi to hledat... podplaťte mě čokoládou a možná to přijde do komentáře :D

3) (podčást) >>> kniha vs. povídka
- téměř všichni svým (a někdy i nejenom těm) prvním literárním pokusům říkají "moje kniha" máš/měl(a) jsi to taky tak?
Ano, měla. Ten příběh o nástupkyních W.i.t.c.h. jsem chtěla vydat a být mrtě slavná. Když občas kouknu, co jsou některá nakladatelství schopna vydat, tak bych možná uspěla.

- označujete své příběhy za "knihy" ještě teď, nebo už jste přešli k označení "povídka"?
Já je označuju jako "příběhy". Povídka není na kapitoly a kniha tomu říkat nechci. Zní to, jak kdybych to fakt chtěla předhodit nakladateli.

- píšete kromě blogových povídek i nějaké jiné, nezveřejněné, kterým s nadsázkou (nebo bez ní) říkáte kniha?
Momentálně nemám čas psát ani to, co strkám na blog, natož ještě něco navíc!

- je to dost blbá otázka, jelikož v 90% zní odpověď ano - chtěli byste vydat knihu?
No... není to můj životní cíl, takže... fajn, chtěla bych, kdybych však nic nevydala, svět by se nezhroutil.

- jestli jsi na předchozí otázku odpověděl/a ANO, o čem by vaše kniha měla být? chtěli by jste nějakou povídku z blogu přepracovat jako knihu?
O něčem tak šíleném, že to tu ještě nebylo - aspoň v téhle podobě. Přepracovávat nic nechci, obvykle předělávkami akorát všechno kazím.

4) (podčást) >>> fanfikce
- Co si o fanfiction myslíš? Je to pouze příběhy psané někým, kdo nemá dost originality vymyslet něco vlastního či je to odvážný pokus napodobit dokonalost nějaké knihy?
Inu, u některých knih by se o slově "dokonalost" dalo polemizovat... podle mě je to taková menší hra na cizím písečku. Zkoušíš, jak ti budou tihleti a tamhleti reagovat, když to v originálu nebylo. Přijde mi to víc jako experiment než jako neoriginalita. Navíc je člověk při psaní fanfikce hodně omezen prostředím knihy a charaktery jednotlivých postav, což mu nemusí sednout.

- psal(a)/píšeš nějaké fanfikce? Na co?
Zkoušela jsem to, ale zařadily se mezi nedokončené - přijde mi snazší psát něco vlastního.

- máš nějakou oblíbebou FF, kterou čteš?
Momentálně fanfikce nečtu.

5) (podčást) >>> žánr
- Jaký žánr příběhů obvykle píšeš?
Musím to škatulkovat? No fajn, tamto, jak se čaruje... jo... fantasy... doufám!

- Držíš se striktně jednoho žánru, či žánry střídáš?
Zkouším koketovat s jinými, ale vždycky se mi to nějak zvrhne...

- Je nějaký žánr který vysloveně nemáš rád/a?
Červená literatura - všechno přes kopírák, postavy na facku a všechno nereálnější než ta nejméně reálná fantasy.

- Co mísení žánru, děláš to často, že spojíš několik žánrů dohromady?
Spojování? Já ani nevím, jestli něco takového dělám. Sakra, jsem špatný datlér, né!
- Většina lidí píše stejný žánr, který nejraději čte - a poslední dobou je velmi oblíbený dystopický žánr. Napsal/a jsi někdy nějakou dystopii či se k tomu chystáš?
Já se momentálně dystopii vyhýbám. Není to úmyslné, prostě momentálně nacházím víc věcí ke čtení, než abych se vrhala po hlavě do něčeho takového.
Něco takového jsem ještě nenapsala, ale možná je něco, co bych někdy chtěla napsat, dystopie. Nejsem si tím jistá.

6) (podčást) >>> básně
- A co básně? Napsal/a jsi někdy nějakou?
Ano. Jednu.

- Jak jsi se dostal/a k básnění?
Domácí úkol z českého jazyka.

- psal/a jsi dřív poezii nebo prózu?
Prózu.

- baví tě více poezie nebo próza?
Próza.

- porovnej kvalitu své poezie a prózy, co ti jde lépe?
Próza.

- o čem tvé básně většinou jsou? Zabýváš se pozitivními nebo negativními/depresivními tématy?
No... v té jediné básni, kterou jsem napsala, jsem se zabývala žábou a smrtkou s kosou, co vyhrála v losu nebo nějaká taková ptákovina.

ČÁST DRUHÁ
7) (podčást) >>blog
- co tě přivedlo k založení tvého blogu?
Tlačítko "Založit nový blog".
- kolik domén kromě Blog.cz jsi už vystřídal/a?
Já měla ještě nějakou?

- jak je to dávno od doby, co jsi založila svůj první blog?
Sedm let - tedy, teprve v červenci to bude sedm. Konkrétně jedenáctého.

- co tě přivedlo k prezentování tvé tvorby na blogu?
Neměla jsem to komu násilně cpát v reálu (ani unešení to nechtěli číst), tak to zkouším tady. Víte, jde o formu ovládání lidí. Teď vás ovládám, a proto mě podpoříte v oládnutí světa. Muhaha.

- byl tvůj blog už od začátku myšlen jako "povídkový", nebo se původně zabýval něčím jiným?
Původně vážně povídkový - rozhodně povídkovější než to, co mi z toho vylezlo.

- Jak jsi přišel/šla na název/adresu svého blogu nebo na svou přezdívku?
Já nikam nešla, oboje přišlo samo. Prostě správně otevřená mysl ve správný čas. (A dostatek čokolády.)

8) (podčást) >>> soutěže a publikace
- publikoval/a jsi svou tvorbu někde, kromě blogu?
Počítá se, když jsem to procpala do školní soutěže? Jinak snad nikde, myslím...

- vyšel ti někdy článek s básní či povídkou v nějakém časopise (byl to školní časopis, nebo nějaký jiný?) či papírově vydaném sborníku? (nemyslím elektronické sborníky jako například ten z KP!)
Ne.

- Zúčastnil/a už jsi se nějakých literárních soutěží? Kolika?
Zúčastnila, ale je toho žalostně málo. Musím zabrat!

- Postoupil/a jsi v nějaké literární soutěži do finálového kola? O čem bylo tvé dílo? Umístil/a jsi se do třetího místa či jsi dokonce vyhrál/a?
Ne. Mé dílo bylo oženský, který hráblo, a zabila pár lidí. Ne. Ne.

9) (podčást) >>> hlášky a postavy
- Jak vymýšlíš jména pro své postavy? Nebo povahu či vzhled?
Většinou první přijde povaha. Z té tak nějak postupně odvozuju, jak nejspíš postava vypadá. Na závěr přijde jméno, odvozené od vzhledu a povahy.

- Inspiruješ se při vytváření postav sám/sama sebou?
Trošičku jo.

- Jestli jsi na předchozí otázku odpověděl ANO, jak to děláš, aby všechny tvé postavy nebyly stejné?
Každá má jen jednu moji vlastnost, jinak obvykle bývají jiné. Každá má jiný divný zvyk, jiný hudební vkus a jiný styl oblékání.

- Hlášky. Téměř v každé povídce se alespoň nějaká vtipná hláška objeví. Jak vymýšlíš své hlášky?
Já nic nevymýšlím - hlášky vymýšlí mě! Fajn, to bylo trošku divné, přiznávám. Každá hláška prostě přijde sama - otevřená mysl ve správný čas.

- inspiruješ se reálnými hláškami ze svého života?
Občas, ale pokud možno tak, aby mě nikdo z reálu neodhalil.

Tož, toto je všechno. Snad vás při čtení nezabila šílená veverka hájící má tajemství a nebojíte se mě. Jsem normální, fakt!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 18. února 2014 v 22:02 | Reagovat

Druhá výzva tohoto druhu, co jsem vážně dočetla do konce! :D
Super odpovědi! Já ve školce nikdy nic nenapsala xD takže tímto náleží můj obdiv malé Nelogičně xD
Asi se budeš divit, ale... Také mě k založení blogu přivedlo tlačítko "založit nový blog" :D
A můj postup vymýšlení charakterů do povídek/příběhů je nápaditě podobný x))

2 Choi Mari Choi Mari | Web | 19. února 2014 v 17:10 | Reagovat

Já jako první začala asi ve druhé třídě psát fanfikci na svoje tehdy nejoblíbenější anime. Čirou náhodou jsem byla hlavní postavou. Dokonce jsem k tomu i nakreslila obrázky. Ale nikdy jsem to nedokončila a pak jsem to vyhodila, protože jsem se bála, že to někdo z rodiny najde a bude se mi smát. Pak jsem začala psát zase až na střední.
Červenou knihovnu bych taky nikdy nemohla. Nejraději mám fantasy s nádechem komedie, takže bych ráda psala asi to, ale vlastně si ani nejsem jistá.
Zatím jsem se zapojila jen do jedné soutěže a moje historicky první fanfikce na k-popovou skupinu tam dostala celý čtyři hlasy (vítěz měl sedmnáct) a zjistila jsem, že tenhle žánr fakt není pro mě. Ale nějaký literární soutěže bych se ještě někdy ráda zúčastnila. Jen tak nějak nevím, kde se vůbec takový soutěže hledají.
Moje postavy taky mívají alespoň jednu mojí vlastnost. Možná je to na nich vidět.

3 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 20. února 2014 v 21:23 | Reagovat

[1]: Malá Nelogična by nejspíš poděkovala a poznamenala, že některá písmenka píše zrcadlově obráceně, protože jí správně nejdou (jako erko a zetko), a když ji to přestalo bavit, tak prostě dělala vlnky :-D
To samé tlačítko? To nemůže být náhoda!

[2]: Já ta svoje dílka četla rodičům. Možná to nebyl úplně nejlepší nápad. Rádi mi mé příběhy připomínali :-D
Ohledně těch soutěží... jelikož nejsi student, bude to hledání těžší, ale něco se najde. Zkus knihovny ve svém okolí, některé pořádají soutěže a je možné, že to nebude jen pro žáky.

4 Lory Lory | Web | 21. února 2014 v 23:03 | Reagovat

Juj, tak to je zajímavý projekt. Bylo zajímavý přečíst si tvoje začátky... já jsem začala pořádně psát nějaký plky až na střední, před tím mě to absolutně vůbec nebralo xD A taky jsem to nikam neposílala, jenom asi jednou se školou, ale mno moc úspěšná jsem tam nebyla, takže... není čím se chlubit :D

5 tereza-straw tereza-straw | 29. srpna 2015 v 18:44 | Reagovat

Já jsem W.i.t.c.h. taky milovala! Dokonce mám jejich diář se ''skvělými rady'' :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama