Proč vlastně prohlašuju, že nemám ráda lidi

17. července 2014 v 19:25 | Nelogična |  Záznamy mozkové činnosti
Ehm... proč tohle vlastně, sakra, píšu?
No, protože si můžu psát, co chci! Taky důvod, ale...
Pokud vím, párkrát jsem někde v článcích utrousila, že nemám ráda lidi. Jsem celkem samotářská a dostat mě na nějakou tu společenskou událost nebo jen někam, kde se k sobě hňácá moc Homo sapiens sapiens, je nadlidský výkon, který by si zasloužil ocenění. Aspoň nějakou Nobelovku. Na druhou stranu, nemám ráda lidi, jenž neustále prohlašují, jak nesnáší lidstvo a bylo by lepší, kdybychom všici vychcípali. Jak někoho takového uslyším, stoupne mi krevní tlak a jdu vydupat další kruhy v obilí. Ne, fakt si nemyslím, že bychom radši měli umřít.


1. Člověk je tvor hlučný!

Obzvlášť, když se sejde s ostatními svého druhu (nebo s opicemi, ale to kolikrát vyjde nastejno... ehm...). Huláká to, mlátí to do všeho, co může vydat zvuk, vypouští to plyny z kdejakých tělesných otvorů co nejhlasitěji, neumí si to na svém pitomém přehrávátku nastavit takovou hlasitost, aby tu jeho dementní hudbu neslyšeli ostatní lidé z okolí... a navíc to vydává dost děsivé zvuky. Třeba chichotání se dívek, když spolu o něčem v partě diskutujou.

2. Přílišná potřeba tělesného kontaktu

Kamkoliv vejdete, musí vás někdo obejmout, bez toho nejste přivítáni. To, u všech svatých i nesvatých, nestačí jen říct "ahoj"? Objetí jsou děsivá. Občas se nedivím, že si to někdo splete s "obětí". Když se od někoho nechám obejmout, beru to jako oběť. Najednou mi veškerý vzduch z plic vymáčknou ruce, který se mi omotaj všude, kam dosáhnou, jejich majitel se ke mně tiskne, jak kdybychom byli siamský dvojčata, a dřív, než ze sebe vysoukám "Dusíííííím sééééé", mě prostě nepustí! Potřást si s někým rukou může být taky nebezpečné - zvlášť, pokud se vám ji dotyčný zjevně snaží urvat. Ožužlávající se páry jsou na samostatný článek, fakt. Je mi u prdele, k jaké té orientaci se hlásíte, vždycky je to totálně nechutný! Né, jinam se fakt dívat nedá, když chci projít a vy tu stojíte přede mnou a žerete si navzájem hlavy! Prej to nechápu, protože sama něco takovýho nemám, jenže... Prostě se nemuckejte.

3. Očekává to ode mě naprosto nadlidské výkony!

Nikoho nezajímá, že tohle je prostě nad mé síly a nezvládnu to. Když se mi to nepovede, ještě na mě koukaj jak na absolutního vola! Safraporte, co je divnýho na tom, že mi při vaření vždycky vzplane velká část kuchyně? Cože? To to jako mám zvládat bez toho? No to jste se zbláznili! Mám v sobě skrytou duši (malou) pyromana! Nemůžu za to. Ještě horší je to očekávání, že se s každým začnu na povel bavit a budu ultramegasuprčupr zábavná. A to nejhorší? Očekávat ode mě, že brzo začnu s někým chodit, protože bych prý v mým věku měla! Já fakt nejsem Superman... a jinej man taky ne.

4. Myslí si, že má ve všem pravdu

Nejlepší pak je, když se ukáže, že pravdu nemá, ale to dotyčný ignoruje. Ani šutr není tak ignorantský! Úžasné jsou ty světonázory o Dutozemi, v které máme údajně žít, Aštaru Šeranovi, deseti procent využívání našeho mozku, dnešní strááášně zkažené mládeži, farmamafii, hudebním průmyslu a podobných věcech. Pokud to prezentuje pouze jako svůj osobní pohled na věc, nevadí mi to. Jakmile to však prohlásí za tu pravdu ze všech nejpravdivější, mám chuť si nehezky rejpnout. Navíc... pravdu mám jen já! Hahaha.

5. Snaží se vrátit na stromy

Jinak si fakt nedovedu vysvětlit to, že se někdo ožere jak hovado a chová se pak jak zvíře. Pokud mi to někdo objasní, budu mu vděčná.

6. Lidi po mně rádi hází míče

Míče jsou to největší zlo na světě (ok, možná po pár jiných věcech, ale...). Asi mám nějakou superschopnost na přitahování míčů, jinak si nedovedu představit, že mi furt tahle kulatá věc končí v ksichtě.

7. Dementní otázky

Zvířata a kytky mají takovou výhodu, že se vás neptají na úplný kraviny. Ne, kluka nemám. Ano, jsem absolutně v pořádku, když jsem zakopla na schodech a při pádu jsem metala kotouly na všecky strany. Mám se dobře. Ne, nejsem drogový dealer. Ano, fakt si myslím, že veverky ovládnou svět. Ne, neslyšela jsem o tom, že nějaká moderátorka má dítě. Ups, právě jsi mi to řekl. Ano, já fakt nepiju alkohol. Ne, nemyslím si, že se z někoho stane lepší člověk, když se přidá k hipsterům. Ne, o téhle kapele jsem neslyšela. Ne, už o ní slyšet nechci! Nevěřím v Boha, sakra! Ne, poslouchání jednoho určitého stylu hudby hned neznamená, že je onen člověk idiot, nebo naopak génius.

To by bylo momentálně z mého seznamu vše. Najde se někdo, s kým se na tomhle shodnu? A co Vy nesnášíte na lidech?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 /S /S | Web | 17. července 2014 v 19:38 | Reagovat

môj človek :D
dobrý článok :)

2 Choi Mari Choi Mari | Web | 17. července 2014 v 23:01 | Reagovat

V některých bodech musím souhlasit. I když já lidi mám ráda, jenom se jich tak trochu bojím.

3 Ang Ang | Web | 18. července 2014 v 8:17 | Reagovat

Ve většině docela souhlasím. No, hlavně v těch prvních dvou bodech. Objímání jako zdravení se... Maximálně se tak s někým loučím. Když už teda musím. A nebo když ten člověk brečí. To kdybych místo toho otevřela pusu, dopadlo by to blbě. Já si pořád stěžuju, jak znám málo lidí... Ono to asi není tak špatný. :D

4 Simona Gray Simona Gray | 18. července 2014 v 13:31 | Reagovat

Tiež nemám ľudí príliš v láske. Aspoň tých v mojom okolí. Sú to prízemné obmedzené tvory, ktoré si myslia, že niečo vedia.

5 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 18. července 2014 v 15:39 | Reagovat

Otázky, očekávání, otravné zvuky, jo, hodně často nenávidím lidi kolem sebe a jsem radši doma v tichu. A i když to neplatí vždy, stačí jenom jeden z výše zmíněných projevů a zase toužím vlastnit samopal. :D

6 galaxyyy galaxyyy | Web | 19. července 2014 v 17:51 | Reagovat

super clanok ;-) suhlasim s vacsinou veci :-D lebo ta 6. sa mi nestava O_o

7 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 21. července 2014 v 15:18 | Reagovat

[1]: Díky :-)

[2]: Lidi jsou celkem děsiví 8-O

[3]: Pláč? Jen to ne! Sakra, co mám dělat, když někdo poblíž mě brečí? 8-O

[4]: Své okolí snáším nebo se mu vyhýbám, horší to je mezi cizími, u kterých člověk neví, co očekávat...

[5]: Po samopalu toužím každé ráno... a někdy v noci - člověk chce spát a někdo dělá kravál

[6]: Tak to máš štěstí :-D

8 Melanie Melanie | Web | 21. července 2014 v 16:56 | Reagovat

Jako bych to psala já! :-D
Ty cicmající se páry na ulici nebo v autobuse, to je fakt... hnusný? :D Ještě když se potom otočí a každýho, kdo se na ně dívá, seřvou, ať nečumí :D Pod čtyřkou úplně vidím mýho dědu :-D A dementní otázky... nejlepší je, když se tě někdo ptá na jednu a tu samou věc tisíckrát a asi čeká, že uslyší jinou odpověď :-D

9 Tabi Tabi | E-mail | Web | 29. prosince 2014 v 11:28 | Reagovat

já jsem už delší dobu zaseklá na mrtvém bodě, kdy na jednu stranu lidi pro mě nepředstavují žádnou boží atrakci - buď mě začnou iritovat a já se vypařím, nebo si s nimi nemám o čem povídat, takže jeden druhého přestaneme zajímat :D jenže na druhou stranu, jakmile jsem delší dobu sama, tak začnu bejt osamělá a přijdou na mě depky. dost nevýhodné, už mi z toho popravdě začíná trochu hrabat :/

10 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 1. července 2015 v 22:30 | Reagovat

Mluvíš mi ze srdce! A nejlepší jsou v prvním bodu lidé, kteří tu hlučnou hudbu nevypnou, i když je o to poprosíš.
Mně osobně nevadí, když mě někdo objímá, ale musím se, sakra, s tím člověkem znát více než pět minut!
Jé, my bychom si rozuměly! Hele, nechceš někdy vařit se mnou? Možná bychom podpálily i sousedy!
Nejen, že musí mít vždy pravdu, ale existují i lidé, kteří tě tvůj názor říct nenechají.
Člověk by měl znát své hranice. To je to, co mohu říct k dalšímu bodu.
Já mám také někdy pocit, že mám v kapse schovaný magnet na míče. Ideálně na medicinbaly...
Ne, nejsem normální. Nejklasičtější odpověď na nejklasičtější debilní otázku, alespoň u mě.
Krásný člověk, jako vždy. Mám tvůj blog hrozně ráda (nechceš obejmout? :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama