Drabblujeme!

6. dubna 2015 v 23:03 | Nelogična |  Jednorázové trdlotiny
Je neuvěřitelné, že se tenhle blog pořád nachází v kategorii "Literatura" a nepřesunula jsem ho k deníkům, kam očividně patří. No co, na tohle stěhování jsem moc líná, avšak na napsání něčeho o sto slovech ne. Co to bude tentokrát? Výlet do budoucnosti, troška filozofování a možná ještě nějaké překvapení. Usaďte se (nebo klíďo píďo stůjte, mi to je jedno) a čtěte.


Dystopie

A tehdy se lidé usmířili, neboť konečně dostali to, po čem bažili. To, kvůli čemu se div nepozabíjeli navzájem. Jedno z největších bohatství modré planety. Nic podobného byste ve známých koutech vesmíru nenašli. Její nedostatek činil svět krutějším místem. Mocnější si ji přivlastnili a chudým zbyly oči pro pláč. Tehdy nastaly časy bojů o tento osmý div světa. Neuvěřitelné, kvůli čemu všemu jsou lidi schopní se zabíjet. Počkat, zvláštní? Usmrcování ostatních kvůli tomuhle by jistě mnoho těch, co to nezažili, pochopilo. Přece jen, jde o úžasný poklad, jak už jsem řekla. Ano, tušíte správně. Celou tu dobu mluvím o čokoládě.

Chvilka filozofie

"Co jsi měl tentokrát?" zeptal se, když ho spatřil.
"No… nejspíš všechno," uchechtl se.
"Pojď už." Vyrazili.
"Tý jo, tak jsem zas jednou přemejšlel…"
"Ono by možná bylo lepší, kdybys nemyslel. Nebo líp - kdybys myslel, když máš myslet. Třeba včera."
"Nebruč zas, suchare. Seš určitě svatej, co?"
"To jsem neřekl!" Na chvilku nastalo ticho přerušované jen okolními zvuky.
"Fajn, o čem jsi teda přemýšlel, ty filozofe?"
"Jsem rád, že se ptáš! Ve svém filozofickém stavu jsem rozjímal nad důležitou otázkou - proč jsme vlastně tady? Pořád nemám odpověď. Neznáš ji?"
"Nešlápni do hovna!"
"Páni! Díky!" Proč ho to jen nenapadlo dřív?

Dvojník?

"Čau!" přiřítil se za ním.
"Neproběhl jsi kolem před chvílí?" pozvedl obočí.
"Né! Blbost! To není možný!" zavrtěl hlavou.
"Vážně? Já teda viděl něco jiného. Běžel jsi kolem, na sobě jsi toho fakt moc neměl a tvářil ses, jako by ti někdo vygumoval mozek."
"To jsem určitě nemohl být já. Prostě jsi zahlídl někoho mě podobnýho. Jdu ohledně té záležitosti," mrkl na něj. "Zprovoznil jsem to. Chci ho ještě dneska vyzkoušet."
"Počkej," zamumlal, "vážně chceš zkusit stroj času skrytý na půdě? Co když je to porouchaný? Není ti divný, že byl zrovna tam?"
"Klid, určitě to funguje," ujišťoval ho. "Uvidíš."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lory Lory | Web | 10. dubna 2015 v 22:38 | Reagovat

Myslím, že do sekce literatura tenhle blog docela patří. Rozhodně pak literatura s mírnou nadsázkou - což není na škodu! Nejvíc se mi líbila asi čokoláda, i když i obě další jsou povedené :)

2 sarushef sarushef | Web | 15. dubna 2015 v 17:11 | Reagovat

To první mě bavilo dost, ty dvě další už tolik ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama