Matematická smyčka

16. října 2016 v 22:33 | Nelogična |  Jednorázové trdlotiny
Ahoj.
Žiju.
Napsala jsem povídku.
Co víc k tomu napsat?


"Mi neříkej, že nemám ani kalkulačku," brblala si pod nosem, když se přehrabovala v tašce. Tabulky doma, teď i tohle. Ještě před pár okamžiky si dělala naděje na čtyři mínus, teď bude ráda za jediný uhraný bod. Možná se na ten test přece jen mohla trošku připravit. Možná. Ale upřímně - kdo se na tu látku vůbec podíval?

Do třídy vešel profesor. Něco říkal. Nevnímala. Chtěla jen, aby už bylo po všem a ona se tomu mohla zasmát. Podívala se na zadání. Z nějakého důvodu jí celá situace přišla neskutečně vtipná. Několik lidí vrátilo test rovnou. Bylo jí trochu blbé odevzdat prázdný papír, tak aspoň předstírala, že něco počítá. Výsledky natipovala. Někde vyšla trojka, jinde desítka, tamhle pí a jinde neexistovalo žádné řešení. Najisto věděla akorát jméno a datum - Linda Slavíková, dvanáctého dubna.

"Hele, kolik to mělo vyjít?" zaslechla někoho, jak se ptá. Dál radši neposlouchala. Tohle fakt nechtěla vědět.
"Hej, Lindo, co ti vyšlo?" zeptala se jí kamarádka.
"Upřímně? Nic. Vycucala jsem si všecko z prstu," odpověděla. Na rozdíl od pár ostatních jedinců si zachovávala klid. Tak dostane za pět, no. Jedna koule jí neublíží.
"Hej, u páté úlohy jsi dělala něco s těma soustavama rovnic, ne?" ozvala se spolužačka, která se k nim přifařila. V tu chvíli se Linda začala cítit trapně. Nezvládnout ani takhle jednoduchou látku! To už se probírá na základce, ne?


Sedla si do lavice. Věděla moc dobře, že jejich učitel je schopen opravit veškeré testy za noc. Nepřekvapilo ji, když přišel se štosem papírů. Jeho následující slova však celou třídu šokovala: "Tak, dneska si napíšeme tu opakovací písemku. Doufám, že jste si nic nezapomněli."

"Ale, pane profesore, tu jsme psali včera!" ozvala se žákyně sedící v první lavici.
"Včera? Hloupost. Píšeme ji dneska. Však jsme se domluvili na dvanáctém dubnu, ne?" zasmál se. Všichni se zmateně rozhlíželi okolo, rozčileně si něco mumlali či se dívali do mobilu, kolikátého tedy dneska je. Linda patřila k té třetí skupině. Zjistila, že profesor nelhal. Dvanáctý duben. Čas písemky.

Výborně. Tohle je v háji. Zase nic nemám a mobil mi nepovolí. Vzpomněla si akorát na to, co zaslechla o páté úloze. Zbytek zase natipovala.
"To je zvláštní, měl jsem za to, že už jsme psali," divil se spolužák poté, co všichni odevzdali.
"Dneska má být třináctého!" vykřikl někdo jiný. "Ještě před hodinou mi mobil ukazoval jako datum třináctého dubna!"
"Co je tohle za blbost?"
"Tohle mě děsí! Myslím, že zítra nepřijdu!"


Následujícího dne už přišla Linda připravena. Tabulky, kalkulačka, dokonce i rýsovací pomůcky, ačkoliv je nepotřebovala. Dokonce se podívala do sešitu na tu látku, což byl od ní pozoruhodný výkon. Pár lidí se na to vykašlalo a radši zůstalo doma. Všichni měli pocit, že když se jim to podaří napsat na nějakou slušnou známku, už se situace nebude opakovat. Tentokrát Linda tipovala o dost méně než předtím.

"Hele, docela si věřím. Tentokrát by to mohl být čtverec," zubil se spolužák.
"To je pořád dost slabé, mladý muži," promluvil profesor, když ho zaslechl. "Příště byste se měl snažit víc! Vy všichni!"
"To jste stihl všechno opravit za pár minut?" žasla žákyně z první lavice.
"Stačil mi jen letmý pohled. Zítra bude zase dvanáctého dubna."
"Jak tohle děláte?"
Usmál se. "To je tajemství."
"Tohle přece nemůžete! Porušujete naše práva!"
"A jaká? O tomhle se školní řád nezmiňuje, ne?"
"Jak to vůbec maskujete před zbytkem školy?"
"Tajemství."


Další den přišli všichni totálně připravení, pokud se dá vyžebrání výsledků od těch pár, co matematice opravdu rozumí, brát jako příprava. Nikdo už neodevzdal prázdný papír. Ačkoliv se to zdálo neuvěřitelné, nikdo neschytal špatnou známku.

"Vidíte? Když se chce, tak to jde! Proč jste se takhle nenaučili hned napoprvé?" zeptal se profesor. Žáci schovávali svoje taháky a vyměnili si pár významných pohledů. Kdyby ten chlap jenom věděl…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stella stella | Web | 2. listopadu 2016 v 20:06 | Reagovat

Jé, to je dobrý :-D
Mě dostal ten poslední odstavec. Prej 'Kdyby jen věděl...'

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama